STEM/MARK: Češi vnímají nezastupitelnost vesmírných technologií, a to i přesto, že o nich vědí velmi málo

E-mail
Facebook
Twitter
LinkedIn
POZOR, zobrazili jste si článek z archivu našeho původního webu. Tento článek může obsahovat zastaralé informace a technické vady (chybějící obrázky, nesprávné formátování textu atd.).

Srpnový výzkum agentury STEM/MARK zjišťoval postoj české veřejnosti ke kosmickému průmyslu a vesmírným technologiím. Celým výzkumem se prolíná relativně nízká míra informovanosti populace o vesmíru.

Ačkoli vesmírné technologie jsou pro nadpoloviční většinu dotázaných atraktivní téma, nedostatek informací se ukazuje jako hlavní překážka pro pochopení problematiky.

Nadpoloviční většina dotázaných (56 %) si uvědomuje, že se bez vesmírných technologií neobejde. Podpora přitom roste se vzděláním a zájmem o problematiku, ale klesá s přibývajícím věkem. Ukazuje se také, že “závislost“ na kosmických technologiích prakticky nesouvisí se zájmem o ně. I lidé, kteří dění v kosmickém průmyslu aktivně nesledují si jsou vědomi toho, že vesmírné technologie jsou všude kolem nás a náš každodenní život je na nich doslova závislý. Družicemi jsou dnes například řízeny informace o aktuálním čase v mobilním telefonu, předpověď počasí, a dokonce i ovoce a zelenina je dnes pěstována s nápovědou družic, které zemědělci využívají k přesnému určení vhodného času sklizně. Díky komunikačním družicím můžeme také využívat internet skoro kdekoli na planetě, telefonovat i z těch nejméně dostupných míst nebo sledovat v přímých přenosech sportovní události. Kromě řady těchto výhod zlepšuje využití vesmíru výrazně naši schopnost předvídat hrozby a rychleji, efektivněji a přesněji reagovat na případné krize s cílem jim předejít.

Pro zkušené investory může být investice do space atraktivní

„Ačkoli se vesmírné technologie ukazují jako důležité téma, povědomí o tom, co se v kosmickém průmyslu děje, lidem chybí. Nejsou tak mnohdy schopni odpovědět na otázky týkající se například ničení kosmického odpadu nebo jaká pravidla je potřeba nastavit pro privatizaci vesmíru,” říká Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK. Nedostatek informací se odráží také při pohledu na investiční příležitosti v kosmickém průmyslu. Neznalost problematiky vnímá jako hlavní investiční překážku téměř 62 % respondentů. Z průzkumu také vyplynulo, že mužům připadá investice do vesmíru atraktivnější třikrát častěji než ženám. O samotných možnostech podnikání či investování v kosmickém průmyslu pak mají větší představu pouze lidé, kteří se o kosmické technologie aktivně zajímají, kterých ale není ani 10 % z celkového počtu respondentů. Ukázalo se také, že lidé, kteří mají o investice aktivní zájem, je hodnotí jako viditelně méně rizikové.

Těžbu surovin ve vesmíru podporuje více než polovina dotázaných

Optimistický pohled zaujímají lidé při otázkách týkajících se osídlování vesmíru. Možnost kolonizace Marsu nevylučují dvě třetiny respondentů. Nadpoloviční většina (65 %) z nich věří, že kolonizace se uskuteční do 50 let a bude probíhat prostřednictvím stavby základen. I přesto, že osídlování Marsu jsou lidé naklonění, kosmickou turistiku nepovažují za příliš pravděpodobnou. V populaci mají takové cesty do vesmíru přibližně vyrovnaný počet podporovatelů i odpůrců. Zatímco mladí více touží po kosmické turistice či procházce po Měsíci, lidé ve středním věku po možnosti vidět Zemi z jiného úhlu pohledu.
Jako stejně kontroverzní téma se jeví komerční využití vesmíru a jeho industrializace. I proto převládá názor, že v otázkách nakládání s vesmírem by měla panovat shoda napříč celým světem. Monetizaci vesmíru častěji podporují lidé s aktivním zájmem nebo potenciální investoři. Nadpoloviční shoda naopak panuje v otázce těžby surovin ve vesmíru. Měla by být ale dostupná, legální a finančně efektivní. S tím souvisí i nastavení určitých globálních pravidel.

E-mail
Facebook
Twitter
LinkedIn

Mohlo by vás zajímat...