Požáry v uzavřených prostorách budov jsou považovány za jeden z nejvíce traumatizujících zážitků. Způsobují škody nejen hmotného rázu, ale také újmy na lidském zdraví a psychice. Dle statistik Hasičského záchranného sboru ČR vzniklo v roce 2021 v tuzemsku 16 162 požárů s přímou škodou dosahující 4,3 miliardy korun.
Z toho téměř 87 % škod se týkalo požárů budov a staveb, tedy v přepočtu cca 3,7 miliard korun na majetkových škodách. Tento podíl se navíc v posledních pěti letech nijak výrazně neměnil a v průměru se pohybuje nad 80 %. Každý komerční subjekt je povinen vybavit své prostory prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. Nicméně aktuální studie ukazují, že je potřeba jít ještě dál: již raná fáze projektování a konstrukce budov má zásadní vliv na průměrnou míru požárů za rok. Každý projekt má své nuance, ale určité aspekty zůstávají pro všechny projekty shodné. Základní doporučení ohledně požární bezpečnosti i návrhy na její vylepšení přináší společnost PlanRadar, přední vývojář evropské platformy pro digitalizaci a zefektivnění procesů ve stavebnictví.
Aktivní versus pasivní požární ochrana
Požární bezpečnost budov je v zásadě postavena na dvou základních pilířích. Aktivní ochrana se primárně vztahuje na požárně bezpečnostní zařízení v budově, která jsou schopna rozpoznat a hasit požár. V praxi se jedná o elektrické požární signalizace a hlásiče, stabilní hasičské zařízení jako hasicí přístroje či sprinklery a současně zařízení pro odvod tepla a kouře. Oproti tomu pasivní ochrana zahrnuje především konstrukční a dispoziční řešení staveb tak, aby co nejdéle vzdorovaly ohni bez dalšího zásahu člověka – to znamená, aby se zabránilo šíření plamenů a kouřových plynů a potlačily se tepelné účinky ohně uvnitř budovy. Cílem je umožnit včasnou evakuaci osob i rychlý zásah záchranných týmů. Za tím účelem se využívají hlavně různé dělící konstrukce mezi jednotlivými místnostmi či celky ze žáruvzdorných materiálů. Nejčastěji se jedná o vápenocementové nebo sádrové nástřiky, zpěňovatelné (intumescentní) nátěrové hmoty a deskové obklady. Nicméně kromě toho existuje celá řada dalších architektonických a konstrukčních faktorů, které ovlivňují protipožární bezpečnost a evakuační plán budovy. Třeba to, jak v ní během provozu proudí lidé, kolik má objekt východů, jaké jsou rozměry dveří či viditelnost použitého značení atd. S tím vším na zřeteli by měly být nové budovy navrhovány a stavěny. A aplikace PlanRadar je v tomto směru vítaným pomocníkem.
„Aplikace obsahuje kompletní sadu předdefinovaných šablon, které svým uživatelům poskytují co nejsnazší a nejpřehlednější nástroj pro prevenci neočekávaných událostí a zajištění maximální bezpečnosti nejen během výstavby, ale i následné údržby a správy. Ať už se jedná o reporty stavebních závad, BOZP či právě požární ochranu. Facility manageři, se kterými spolupracujeme, v poslední době oceňují i naše vylepšení v podobě QR kódů, které lze rozmístit na různá protipožární zařízení v rámci celého objektu: po jejich naskenování pomocí mobilu či tabletu získají veškerá potřebná data, a to i v režimu offline. Tímto snadno zjistí, kde a kdy je potřeba revize, výměna či případná oprava. Díky tomu předcházejí potenciálním problémům, a navíc mohou tyto záznamy využít i při pravidelných auditech,“ komentuje Adam Vostárek, expert společnosti PlanRadar zaměřující se na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.
Zásadní je udržovat aktuální a komplexní protipožární plán. Platí, že prevence je vždy lepší variantou než “hašení” vzniklých problémů. To samozřejmě platí i při samotné realizaci stavby. „Základem je najmout si bezpečnostního kontrolního inženýra, který bude na projektu řídit a koordinovat veškeré akce dodavatelů a dělníků. K tomu neodmyslitelně patří i poskytnutí řádného bezpečnostního školení a základů krizového řízení pro všechny účastníky. Nesmírně důležitá je také pravidelná kontrola všech potenciálních zdrojů požáru, a to nejlépe prostřednictvím automatizovaného softwaru pro správu závad jako je PlanRadar,“ popisuje Adam Vostárek. Ačkoliv se může každému zdát jasné, že na staveništi se například nesmí kouřit, jedná se o jedno z běžně se vyskytujících rizikových chování. Na projektu se podílí velké množství pracovníků, které nelze ohlídat za každé situace. Jde však o zásadní přestupek ohrožující zdraví všech zúčastněných, a proto je třeba ho důsledně postihovat. Na stavbách se také pracuje s celou řadou materiálů včetně nebezpečných a vysoce hořlavých látek. Ty by měly být vždy udržované ve speciálních izolovaných skladech mimo lokalitu anebo alespoň v bezpečné vzdálenosti od potenciálních zdrojů vznícení. Nutné je pamatovat na fakt, že hořlavé kapaliny uvolňují páry, které se dále šíří vzduchem.
Praktické tipy pro facility managery
Jakmile je budova dokončena a předána novému majiteli, příčiny požáru již nelze snadno kontrolovat. Mohou vzniknout náhodně kouřením, vařením, používáním elektrických spotřebičů či svíček anebo topných systémů. Je proto klíčové promyslet použití a rozmístění všech potenciálních zdrojů vznícení, mezi které řadíme i většinu kuchyňských spotřebičů jako jsou sporáky, toustovače, konvice aj. Kromě toho je nezbytné provádět pravidelné preventivní kontroly a revize hasicích přístrojů, nástěnných požárních hydrantů a další protipožární techniky. „Technologie NFC, která funguje v rámci našeho vylepšení s QR kódy, zefektivňuje jejich pravidelnou údržbu umístěním elektronických štítků. Všechny informace o stavu a plánovaných revizích protipožární ochrany jsou tak vždy aktuální a k dispozici odkudkoliv online,“ uvádí Adam Vostárek a doplňuje: „Údržba požárního systému je povinným aspektem každé budovy. Navíc rozhodně efektivnějším než použití reakčního a nouzového řešení. Neočekávaný požár může přesáhnout rámec běžné katastrofy a v závislosti na lokalitě přerůst až v kulturní či historickou pohromu. Je proto třeba brát požární bezpečnost vážně a dodržovat pravidelné kontroly, aby se udržel perfektní stav všech ochranných zařízení.“
5 kroků pro efektivní řízení protipožární ochrany a postup v případě tragédie
- Prevence: Předcházet problémům je vždy krok číslo jedna. Proto je potřeba zajistit veškeré potenciální zdroje požáru: může se jednat o elektrickou jiskru, zkrat či proudové přetížení.
- Komunikace: Pokud přece jen dojde ke vznícení, ujistěte se, že jsou všichni přítomní v budově informováni a že je aktivní systém požární signalizace. Testování ukazuje, že v krizové situaci jsou abstraktní akustické nebo optické poplašné signály (sirény, majáky) méně efektivní než mluvené pokyny, ze kterých jasně vyplývá, co se stalo a co je potřeba udělat.
- Evakuace: Po sdělení hrozby požáru je nutné zajistit nouzové východy a únikové cesty, aby se osoby přítomné v budově mohly bezpečně dostat ven. Následně je nutné zkontrolovat, že se skutečně všem podařilo budovu opustit a nesrovnalosti neodkladně hlásit záchrannému týmu. K evakuaci nikdy nepoužívejte výtah.
- Represe: Oheň by měl být redukován na co nejmenší plochu, aby se omezily škody. K tomu slouží hlavně pasivní požární ochrana, výrazně však pomůže i uzavření všech oken a dveří při opouštění budovy, pokud to lze. Vhodné je také uzavření kohoutů na plyn a vodu.
- Hašení: K zajištění rychlého uhašení požáru by měl být v budovách nainstalován protipožární sprinklerový systém a dostatek hasicích přístrojů. Ty ovšem použijte jen v případě hašení pevných a organických materiálů, jelikož na některé typy požárů nemusí být vhodný. Jedná se hlavně o hořlavé kapaliny, plyny a kovy.
