Má na hodnotu firem vliv to, zda se chovají ekologicky a sociálně odpovědně? Jaká daňová úskalí způsobuje používání kryptoměn? Které komodity jsou nejvhodnější pro sestavení investičního portfolia hedgeového fondu? Či jak se bránit proti hackerským útokům na větrné turbíny, semafory nebo automatizované tovární linky?
Právě taková jsou témata vítězných diplomových prací, které uspěly ve čtvrtém ročníku soutěže Cena Atlas Copco Services. Vyhlášení výsledků soutěže, která hodnotila nejlepší ekonomické diplomové práce vzniklé na tuzemských univerzitách, se uskutečnilo ve čtvrtek 24. listopadu v Brně.
Bezohlednost se firmám nevyplácí, ekologické i sociálně odpovědné chování ano
Absolutním vítězem soutěže se stala Natálie Gríllusová, absolventka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ve své diplomové práce s názvem „Faktorové modely s využitím ESG jako risk faktoru“ navrhla vlastní model na oceňování hodnoty firem, který počítá i s tím, jak odpovědně se firmy chovají v ekologické a sociální oblasti a v systému správy a řízení (ESG – z anglického Environmental, Social and Corporate Governance). Autorka následně model aplikovala na historických datech 66 společností z indexu FTSE 100, a to z období mezi roky 2016–2022. Výsledky jejího modelu jsou jednoznačné – odpovědnost v oblasti ESG se firmám vyplácí a jejich hodnota roste rychleji!
„Finanční trhy reagují na požadavky společnosti. Stále více investorů hledá investice s pozitivním dopadem na životní prostředí, spravedlivé postupy vůči zúčastněným stranám nebo odpovědné řízení podniků. S rostoucím zájmem o tento typ investic roste i hodnota společnosti, která se touto problematikou aktivně zabývá,“ vysvětluje Natálie Gríllusová.
„Diplomová práce Natálie Gríllusové je aktuální, zajímavá, inovativní a velmi dobře zpracována jak po teoretické, tak po praktické stránce. Autorce se podařilo vytvořit robustnější model na oceňování aktiv, který prokazuje, že odpovědné chování se firmám vyplácí. Natálie se tak zaslouženě stává vítězkou letošního ročníku soutěže,“ hodnotí Roman Pavloušek, generální ředitel Finančního centra Atlas Copco Services.
Stříbrnou příčku obsadila Kateřina Mazancová, absolventka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své diplomové práci se zaměřila na vyhodnocení dopadu nakládání s kryptoměnami z hlediska daňového zatížení pro konkrétní subjekt. „Legislativní úpravy a daňové předpisy České republiky aktuálně nepodávají jasný a přehledný postup, jak nakládat s kryptoměnami. Nachází se zde prostor pro doplnění, a to i z důvodu, že Česká republika se řadí do prvních příček v těžbě kryptoměn,“ vysvětlila autorka.
Na třetím místě soutěže o nejlepší ekonomické diplomové práce se umístil Patrik Králík, absolvent Fakulty podnikatelské Vysokého učení Technického v Brně. Jeho diplomová práce se zaměřuje na analýzu a komparaci vybraných komodit za účelem vytvoření investičního doporučení k diverzifikaci akciového portfolia hedgeového fondu. Autor nejdříve vybral, analyzoval a srovnal řadu komodit a zohlednil aktuální stav ekonomiky, výhledy do následujících let a plánované zásahy ze strany centrálních bank. Následně vytvořil návrh na rozšíření investičního portfolia a postup provedení investice prostřednictvím komoditních futures kontraktů, konkrétně do zlata, stříbra a platiny. Tyto komodity jsou podle Králíka nejlepšími investičními aktivy během ekonomicky slabých období.
Patrik Slabý
Větrnou turbínu lze „hacknout“ a zničit i z druhého konce světa
Dvacet let trvá si vybudovat reputaci. A pár okamžiků kybernetického útoku ji může celou zničit – těmito slovy začíná absolvent FP VUT Patrik Slabý svou diplomovou práci s názvem „Metodika penetračního testování v průmyslových řídicích systémech“, za kterou obdržel speciální cenu poroty. Ve své práci ukazuje, jak by mohly vypadat reálné útoky hackerů na zařízení a systémy každodenního života.
„Mnoho jednotlivců si neuvědomuje skutečnost, že průmyslové řídicí systémy ovládají svět. Ať se jedná o semafory, automatizační linky nebo elektrárny,“ tvrdí autor, který z aktuálně dostupných dat vytvořil nejspíše první mezioborovou metodiku, jak nacházet slabá místa, díky nimž mohou hackeři napadnout nejrůznější provozy od pěstírny lesní školky přes čističky odpadních vod až po stroje na výrobu obohaceného uranu.
„Kybernetická bezpečnost není ryze ekonomickým tématem, přesto porotu diplomová práce velmi zaujala. V současné době totiž v Brně budujeme IT centrum, takže nová technologická řešení a postupy jsou pro nás více než aktuálním tématem. Teoretický popis problematiky této práce je srozumitelný i pro laika, nechybí ani popis možných útoků i tři případové studie. Přestože text se místy odklání od vědeckého podání skoro do detektivky, vidím hlavní přínos v přiblížení problematiky lidem i mimo specializovaný obor Cyber Security. Pro ty je jinak tato komplexní oblast těžko uchopitelná, tím pádem přehlížena a nedoceněna. To vše s velkými důsledky. Patrik Slabý si proto poprvé v historii soutěže zcela zasloužené odnáší cenu poroty,“ doplnil Martin Zedníček, manager IT centra.
Slavnostní vyhlášení výsledků čtvrtého ročníku soutěže Cena Atlas Copco Services, do kterého se přihlásilo rekordních 50 absolventů z řady českých univerzit, se uskutečnilo ve čtvrtek 24. listopadu v Brně. Celkem bylo oceněno deset studentů, tři nejúspěšnější z nich si mezi sebou rozdělili výhry v souhrnné výši 60 tisíc korun. Finanční odměnu získala i diplomová práce ohodnocená cenou poroty. Během akce byli rovněž oceněni i pedagogové, kteří vedli diplomové práce jednotlivých studentů. Více informací o soutěži naleznete na webu www.CenaAtlasCopco.cz
Ocenění studenti a jejich školitelé
Rozhovor: Stále více investorů hledá investice s pozitivním dopadem
Vítězem 4. ročníku soutěže Cena Atlas Copco Services, která hodnotila nejzajímavější tuzemské diplomové práce s ekonomickou tematikou, se stala Natálie Gríllusová, absolventka Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Porotu zaujala s diplomkou s názvem „Faktorové modely s využitím ESG jako risk faktoru“. Čemu se ve své práci věnovala a k jakým výsledkům dospěla? To prozrazuje v následujícím rozhovoru:
Navrhla jste vlastní model na oceňování aktiv, tedy hodnoty firem. Do tohoto modelu jste zahrnula i to, jak odpovědně se firmy chovají v environmentální a sociální oblasti, stejně jako v oblastech správy a řízení (faktory ESG). Jak si podle vašeho modelu stojí firmy ESG odpovědné vůči firmám ESG „neodpovědným“? Kterým se při vzájemném porovnání daří lépe, u kterých jejich hodnota roste více?
Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá a přímočará, jak se zdá. V rámci své diplomové práce jsem se pokusila sestavit model (složený z několika faktorů – nejen ESG), který by nejlépe zdůvodnil výnosy jednotlivých indexových portfolií. Každopádně rostoucí hodnoty koeficientů faktorů ESG/E/S/G se u jednotlivých portfolií všech modelů zvyšují, a podporují tak myšlenku, že společensky odpovědné společnosti by měly překonávat, resp. převyšovat společnosti s nižším hodnocením ESG.
Roman Pavloušek a Natálie Gríllusová
Čím si tento rozdíl vysvětlujete?
Finanční trhy reagují na požadavky společnosti. Stále více investorů hledá investice s pozitivním dopadem na životní prostředí, spravedlivé postupy vůči zúčastněným stranám nebo odpovědné řízení podniků. S rostoucím zájmem o tento typ investic roste i hodnota společnosti, která se touto problematikou aktivně zabývá.
Na kolika firmách a v jakém časovém období jste Váš model zkoumala?
Analýza mé práce byla provedena na indexu FTSE 100 – konkrétně na 66 společnostech, které splnily všechny požadavky modelů – v období 2016–2020.
Laik by řekl, že nejvýhodnější pro firmy bude chovat se bezohledně a jít pouze za maximalizací zisku, tedy například drancovat zdroje, vykořisťovat zaměstnance, atd. Je tento předpoklad mylný?
Myslím, že tento názor už dávno neplatí. Můj názor je, že za společnostmi, kterým se dnes „daří“, nestojí jen spokojení akcionáři, jejichž hlavním zájmem je co největší zisk, ale i spokojené zainteresované strany, včetně zákazníků a zaměstnanců. Na trhu je dnes nespočet společností. Zaměstnanci a zákazníci si jednoduše vyberou atraktivnější možnost.
Myslíte si, že význam toho, jak se firmy v oblasti ESG chovají, v budoucnu ještě poroste?
Myslím, že ESG se stane jakýmsi standardem, zejména pro společnosti, jejichž finanční situace to umožňuje. Podniky, které se nechovají společensky odpovědně, budou čelit velkému konkurenčnímu tlaku, což může vést i k ekonomickým problémům.
Dal by se váš model ještě rozvinout, zlepšit? Případně jak?
Výsledky mé práce jsou specifické pro můj vzorek a mají samozřejmě několik omezení. Existuje tedy řada způsobů, jak by bylo možné mou analýzu rozšířit nebo vylepšit. Bylo by možné sledovat větší a diverzifikovanější počet společností, zvolit delší časové období, prozkoumat další trhy, přidat některé další faktory nebo se podívat na strukturu samotných hodnocení ESG.
