Dne 31. října 2023 přijala Evropská unie oficiální revidovanou podobu směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, tzv. RED (Renewable Energy Directive). Právní text, který je závazný pro všechny členské státy, zvyšuje cíl Evropské unie v oblasti podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na minimálně 42,5 %.
Směrnice nově přichází se závaznými cíli pro spotřebu obnovitelného vodíku v sektoru dopravy a průmyslu. Závazky mají za cíl zajistit nastartování spotřeby obnovitelného vodíku i v České republice.
Směrnice cílí na zajištění energetické nezávislosti prostřednictvím rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) a přispívá k cíli EU snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Masivní rozšíření a urychlení využívání OZE při výrobě elektřiny, v průmyslu, budovách a dopravě navazuje na strategický záměr postupného odklonu od fosilních paliv a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice.
Jasná pravidla, termíny a cíle pro obnovitelný vodík
Směrnice stanovuje vůbec poprvé povinné cíle pro spotřebu obnovitelných paliv nebiologického původu (angl. zkr. RFNBO – Renewable fuels of non-biological origin) v průmyslu a v dopravě. Do RFNBO je zahrnut obnovitelný vodík, obnovitelný čpavek a obnovitelný metanol, ale i syntetická paliva.
V průmyslu bude nutné do roku 2030 přibližně 42 % spotřebovávaného šedého vodíku, vyráběného z fosilních paliv, nahradit vodíkem obnovitelným, který je vyráběn elektrolýzou pomocí obnovitelných zdrojů energie.
V dopravě bude nutné do roku 2030 přibližně 1 % veškeré spotřebované energie zajistit pomocí RFNBO. Hodnota 1 % RFNBO je navíc povinné minimum v rámci dalšího kombinovaného cíle jak pro pokročilá biopaliva, tak pro RFNBO v hodnotě 5,5 % v podílu na konečné spotřebě energie v dopravě. Členské státy si budou moct rozhodnout, zda budou raději spotřebovávat pokročilá biopaliva, nebo navýší svůj cíl v RFNBO.
Kromě sektorových podcílů čistě pro RFNBO, směrnice ještě zavádí buďto závazný cíl snížení intenzity skleníkových plynů v dopravě o 14,5 %, nebo závazný podíl obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v odvětví dopravy ve výši alespoň 29 % do roku 2030. Členské státy si budou moci vybrat, který z těchto cílů budou plnit. Obojí lze plnit například prostřednictvím RFNBO (především vodíkovými vozidly nebo syntetickými palivy), pokročilými biopalivy nebo elektrickou energií.
Doprava: Samotný vodík, nebo vodík coby surovina pro syntetická paliva?
V oblasti dopravy směrnice definuje požadavky na používání obnovitelného vodíku, případně syntetických paliv na bázi vodíku. „Cílem je, aby 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR v roce 2030 pocházelo z obnovitelných paliv nebiologického původu. Toho má být dosaženo především spotřebou obnovitelného vodíku, alternativně i spotřebou syntetických paliv. K tomu je potřeba přičíst jasnou podporu výstavby plnicích stanic na hlavních dálničních tazích a v krajských městech tak, jak ji požaduje další evropský právní předpis, konkrétně nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva,“ vysvětluje Veronika Vohlídková, členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.
Podle České vodíkové technologické platformy HYTEP je pravděpodobnější, že se v sektoru dopravy prosadí spíše samotný vodík coby čisté palivo, než vodík jako surovina pro syntetická paliva. Nejpozději v příští dekádě rovněž mají být k dispozici plynovody na čistý vodík a dnešní infrastruktura distribuce zemního plynu sehraje důležitou roli.
Průmysl: Šedý vodík bude vytlačován vodíkem obnovitelným
Revidovaná směrnice určuje, že do roku 2030 má být v průmyslu přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v uvedeném roce v ČR spotřebovávat přibližně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku.
„Očekáváme, že EU masivně podpoří výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a výrobu obnovitelného vodíku pomocí elektrolyzérů. Důležitá bude i finanční podpora ze strany evropských a dalších fondů. V nejbližších letech tak v ČR vznikne řada elektrolyzérů, které bude třeba adekvátně podpořit, aby byly konkurenceschopné i v budoucnosti, kdy budeme vodík importovat,“ říká Vohlídková.
Legislativa: Rychlejší výstavba elektrolyzérů i obnovitelných zdrojů energie
Jedním z cílů nové směrnice je i snaha EU, aby v členských státech bylo jednodušší a rychlejší budovat obnovitelné zdroje energie. Členské státy mají navrhnout oblasti urychleného využívání OZE (tzv. akcelerační zóny), kde budou projekty procházet zjednodušeným povolovacím procesem. U zavádění energie z OZE se předpokládá, že půjde o „převažující veřejný zájem“, což omezí důvody právních námitek proti novým zařízením.
„Prosazujeme, aby v akceleračních zónách byla zrychlena i výstavba elektrolyzérů. Naše platforma zatím identifikovala problémy v energetickém zákoně – zejména v oblasti licencování, v zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí – zde jde o problémy se zjišťovacím řízením, a v zákoně o integrované prevenci a omezování znečištění – zde se dotýká integrovaných povolení,“ vypočítává Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy HYTEP.
Řadu současných překážek mají vyřešit v příštích letech novelizace zákonů a vyhlášek. Na elektrolýzu vody totiž dnes nahlíží zákony jako na nebezpečnou výrobu chemických látek. „Zatímco elektrolyzéry vody jsou relativně malá kompaktní zařízení, zákon k nim dnes přistupuje jako k velkým chemickým parkům. Česká vodíková technologická platforma HYTEP proto bojuje za to, aby se toto vnímání změnilo,“ dodává Sochor.
Směrnice začne platit koncem roku 2025
Revidovaná podoba směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie byla zveřejněna v Ústředním věstníku EU dne 31. října 2023. V platnost vstoupí o dvacet dní později. Státy EU budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby právní předpis implementovaly do svého vnitrostátního práva.
„Očekáváme, že stát společnostem, kterým v důsledku této legislativy vzniknou nové povinnosti, nabídne podporu z finančních prostředků jak Evropské unie, tak výnosů z emisních povolenek – a to ideálně v kombinaci investiční a provozní podpory. Jak konkrétně to udělat a jakou strategii zvolit, by měla nastínit aktualizace Vodíkové strategie ČR, na jejíž tvorbě spolupracujeme,“ uzavírá analytik Jan Sochor.
