Statistiky uvádí, že v roce 2021 bylo v Česku do procesů zapojeno asi třikrát více robotů než v roce 2010 a zároveň řadí Mezinárodní federace robotiky (IFR) Českou republiku na 15. příčku v žebříčku států s nejvyšším nárůstem co do počtu robotů.
V současnosti se podle IFR v Česku nachází zhruba tři až čtyři procenta evropských robotů a kromě zpracovatelského průmyslu se roboti již zapojují do práce v odvětví pojišťovnictví či zdravotnictví. Jejich využití ve společnostech kvitují zaměstnavatelé i jejich živí kolegové.
Jedním z trendů, jež odborníci z organizace Meili Robots v roce 2022 očekávají, je robotická automatizace procesů, vzestup rozvážkových robotů, ale také celkově zvýšená poptávka po robotech a jejich schopnostech. Jelikož se totiž umělá inteligence stále zdokonaluje, nejedná se již jen o ty nejjednodušší úkony, které roboti zvládnou. S vyšší kvalitou umělé inteligence již kromě rutinních úkonů zvládají roboti i náročnější úkoly, a do chodu svých firem je tak zapojují zaměstnavatelé stále ve více odvětvích. To potvrzuje další z predikcí Meili Robots, podle které chce do rozšíření robotiky ve svých organizacích investovat v následujícím roce až 88 procent společností.
A přestože se, co do počtu robotů, řadí Česko k evropskému průměru, podle odborníků v oblasti IT technologií ze společnosti Algotech je to právě zavádění samotné robotizace, kde si vede Česko nadprůměrně dobře. „Podle statistik dnes v Česku funguje třikrát více robotů než v roce 2010, Mezinárodní federace robotiky řadí Česko na 15. příčku v žebříčku států s nejvyšším nárůstem počtu robotů. V současnosti se v Česku nachází zhruba tři až čtyři procenta evropských robotů, což je dvakrát víc, než by odpovídalo velikosti české ekonomiky,“ uvádí Algotech.
Proces robotizace či zaměstnávání digitálních kolegů již znají například v pojišťovně Uniqa, která podle svých slov nasadila v posledních třech letech celkem deset robotů, jejichž každodenním úkolem je převzít opakující se rutinní úkony. Hedviku, Tomáše, Uršulu, Emílka či Karla pak v roce 2022 doplní další roboti. Ti dosavadní umí třeba umí pohlídat přiřazení správné výše bonusu klientovi v povinném ručení, párují vinkulace banky s pojistnými smlouvami, prověří jména klientů z hlediska prevence praví špinavých peněz nebo sestavují provizní sestavy pro obchodní partnery.
Nízká chybovost, a navíc jim nevadí rutina
Zaměstnavatelé u robotů oceňují nízkou chybovost, digitální kolegy však hodnotí pozitivně i „živí“ zaměstnanci. Ti jsou v Uniqa zároveň motivováni, aby navrhovali sami pozice, které by mohli roboti obsadit. „Robotům nevadí monotónní práce, která naopak unavuje živé pracovníky. Když je osvobodíme od nudných úkonů, které navíc svádí při velkém množství zpracovávané agendy k vyšší chybovosti lidského personálu, mohou se o to intenzívněji věnovat jiným úkolům s vyšší přidanou hodnotou. Tam mohou využít své schopnosti a zkušenosti pro tvůrčí práci, a ta je pro ně nesporně lákavější výzvou,“ zhodnotil přínos robotů pro větší využití kapacity lidí Rastislav Havran, člen představenstva skupiny Uniqa odpovědný za divizi operací a IT.
Dalším příkladem využití robotizace v nezpracovatelském odvětví může být i nedávné nasazení robota do Fakultní nemocnici v Ostravě, kde bude pomáhat v oblasti urologie, chirurgie a gynekologie. Z celosvětového využití stojí za zmínku samořízený robot, který rozváží v Moskvě jídlo nebo ten v Řecku, který třídí zásilky na poště. Třikrát rychleji než člověk.