Digitální transformace patří mezi prioritní věci managementu řady výrobních firem a diskutuje se o ní bez ohledu na průmyslové odvětví. Podniky tuší, že se bez digitální transformace v budoucnu neobejdou. Neví však, kde začít a jak vlastně vypadá celková koncepce přeměny podniku.
Co vlastně digitální transformace znamená? Které otázky je třeba si položit a zodpovědět, než se podnik do této iniciativy pustí? Digitální transformaci lze definovat jako využití síly nových digitálních technologií, jako jsou cloud, internet věcí, analytika, sociální média a edge computing, k transformaci řízení podniku, organizace práce a zlepšení zákaznické zkušenosti.
Jaké jsou tedy přínosy digitální transformace pro firmy?
• Zefektivnit vnitropodnikové procesy
• Získat informace o možných nových zdrojích příjmů nebo službách
• Transformovat zapojení zákazníků
• Virtualizovat pracovní procesy a zároveň zvýšit zapojení zaměstnanců
• Zprůhlednit dodavatelské řetězce
• Vytvořit nové digitální ekosystémy
Podniky působící v sektoru průmyslové výroby se vydávají na cestu digitalizace, aby zefektivnily vnitropodnikové procesy pro rychlejší a lepší řízení a rozhodování. Hledají nové obchodní modely, vylepšují zákaznickou zkušenost a zapojují se do digitalizovaných dodavatelských řetězců. Využitím digitálních technologií mohou lépe stanovovat a měřit parametry OEE (Overall Equipment Effectiveness), které sledují efektivitu využití podnikových zdrojů.
Cesta k digitální transformaci je však dlouhá a má mnoho úskalí. Mezi nejčastější mýty, které jsou s digitální transformací firem ze sektoru průmyslové výroby spojeny, patří:
1. Prediktivní údržba vyžaduje strojové učení
V dnešní době převládá názor, že prediktivní údržba je výhradní doménou strojového učení (Machine Learning, ML), a že je tedy nezbytně nutné prediktivní údržbu implementovat spolu se strojovým učením. To však zdaleka není pravda. Například jeden z předních průmyslových výrobců maximalizoval získávání hodnoty z prediktivní údržby pomocí základní techniky matematického modelování bez použití ML.
2. Konkurenční výhoda vyžaduje vlastní vývoj platforem
Konkurenční výhodu také přinese zrychlení doby uvádění produktů na trh, okamžitý přehled například o stavu výroby, transparentní podnikové procesy a lepší integrace do okolních digitálních ekosystémů. Základním stavebním kamenem je nový moderní podnikový informační systém ERP jako například SAP S/4HANA, který shromažďuje a vyhodnocuje data a propojuje podnik se svými zákazníky a obchodními partnery. Nad tímto systémem pak může podnik případně stavět vlastní platformy pro specifické potřeby.
3. Digitální řešení vytvářejí hodnotu transformací podnikových procesů
To je pravda, ale větší přidanou hodnotu a vyšší podíl na celkové marži získá ten podnik, který integruje svůj digitálním ekosystémem se zákazníky a obchodními partnery.
4. Řešením je internet věcí
Ačkoli mají IoT (internet věcí) a IIoT (průmyslový internet věcí) totožné základní vrstvy a sdílejí stejné technologie, nejde o totéž. IIoT je podmnožinou širšího IoT, propojuje průmyslová aktiva, prediktivní analýzu a zaměstnance. Výrobní sektor přijal IIoT, aby využil bezkonkurenční produktivitu, agilitu a úroveň efektivity této technologie. Výsledkem je velká transformace v celé této oblasti, která vede k významným pozitivním obchodním výsledkům a personalizovaným zákaznickým zkušenostem.
5. Velkou část digitální transformace tvoří technologie a provoz
Digitální transformace neobnáší pouze provádění změn ve výrobě, jinak se vytvoří nová sila dat, která nebudou sdílena se zbytkem firmy. Digitální transformace znamená přeměnu chodu celého podniku k nové, štíhlé a agilní firemní kultuře. Je třeba ji přijmout na úrovni celého podniku, a to i v průmyslovém prostředí.
Digitální transformace podniku má mnoho podob. Důležitý je holistický pohled na koncepci změny řízení a rozhodování podniku, bez kterého se digitální transformace lehce rozpadne na řadu dílčích, navzájem nepropojených iniciativ. Bez nosného prvku v podobě moderního podnikového informačního systému jsou přínosy dílčích iniciativ digitální transformace často jen částečné a podnik zcela nevyužije potenciál, který nové digitální technologie nabízí.
Celosvětové výdaje na digitální transformaci letos podle předpovědi analytické společnosti IDC dosáhnou 1,8 bilionu dolarů, meziročně o téměř 18 % více. Podobným tempem pak mají růst až do roku 2025. Mezi hlavní priority digitální transformace patří právě inteligentní výroba a optimalizace digitálního dodavatelského řetězce. Z hlediska odvětví letos nejvíce investic, zhruba 29 %, směřuje do výrobního sektoru, z toho 18 % do diskrétní výroby a 11 % do procesní výroby. Vlak digitální transformace se v zahraničí už dávno rozjel, především v USA, západní Evropě a Číně. Český průmysl do tohoto vlaku potřebuje co nejdříve naskočit, aby si zachoval svoji konkurenceschopnost.
Autorem je Ivo Procházka, odborník na informační systémy pro výrobní sektor ve společnosti Ness Czech.
